Obětujeme ve jménu protiruské propagandy i naše válečné veterány?

26. 06. 2020 11:16:35
Proč nemáme zájem poděkovat lidem, kteří pro nás na východní frontě pomáhali zachránit naši zemi před nacistickou zvůlí?

Je 75 let od konce druhé světové války. A doma, ve svých pokojích, v domovech pro seniory a mnohdy i v nemocnicích vzpomínají desítky českých válečných veteránů. Vzpomínají na dobu, kdy mohli konečně odložit zbraně, se kterými bojovali proti německé říši, na čas, kdy se mohli vrátit po dlouhé době konečně domů. Někteří z nich se bohužel nevrátili, a někteří z nich se naopak neměli kam a ke komu vrátit. Byli unavení, byli poznamenaní hrůzami, které viděli, ale věděli, že to, co vykonali bylo nezbytné, mělo smysl a hlavně, už je tomu konec. Jsou doma. Zpátky ve svém Československu. V tom, za které byli ochotní položit i život. V tom, které si na ně letos v podobě nástupnické České republiky ani nevzpomnělo. Jsou v tom sami, jako byli tenkrát.

Jak se stane, že u příležitosti 75. výročí konce 2. světové války zapomeneme na to, komu vděčíme za svůj život, pohodlný a takový jaký je. Jak se stane, že jsou ti, kteří bojovali skutečné bitvy, a ti, kteří denně nasazovali své životy bez většího povšimnutí ponecháni jen svým vzpomínkám? To, že jsme letos prožívali nestandardní dobu to nijak neomlouvá. Byl čas nastrhávání sochy Koněva, byl čas na rozdmýchávání nenávisti proti všemu, co představoval, byl čas na trapnou mediálně podporovanou Kovářovu ricinovou aféru, byl čas na obhajování vlasovců. S jakými pocity to asi sledovali naši váleční veteráni z východní fronty? Jak jim bylo při sledování Pavla Novotného, jak vyřvává cosi o zlých nacistech (co nemají s Němci zřejmě nic společného) a hodných vlasovcích, kterým nechť ten pomník stojí radši už zítra?

Nevím, ale naštěstí jsou i ti, kteří nezapomněli. Bohužel, nejsou to čeští státní představitelé. Jsou to Rusové, kteří jako každých pět let, chtěli těmto hrdinům předat pamětní medaile. Měli ale smůlu, nálady v české společnosti jsou takové, že se do toho nikomu nechtělo. Ano. Nikdo z takzvaných demokratických stran se nechtěl tohoto aktu zúčastnit. O válečné veterány nikomu nešlo, šlo pouze o vlastní PR. Je přece potřeba být viděn jen s těmi správnými lidmi, na těch správných akcích. A mně je špatně ze všech těch Kolářů, Hřibů a Novotných, kteří jsou schopni v rámci své pomíjivé sebepropagace takto plivnout do tváře lidem, kteří bojovali proti skutečnému zlu. Zlu koncentračních táborů, zotročených celých rodin a milionů mrtvých. Protože oni podobným konáním úmyslně znevažují a ohýbají historii tak, že už není divné obdivovat vlasovce a stavět jim sochy, že už není divné zpochybňovat, kdo 2. světovou válku začal a kdo ji vyhrál. Je divné, aby jeden z vítězů vyznamenal ty, kteří se na tom vítězství spolupodíleli.

A tak jsme se spolu s dalšími lidmi z Trikolóry a se Sdružením péče o veterány rozhodli, že za Českou republiku těmto lidem předání uvedených medailí zprostředkujeme. Lidem, bez kterých by dnešní svět dost možná nebyl takový, jaký jej známe. Lidem, kteří si víc než jiní zaslouží, aby jim bylo s pokorou a vděčností nasloucháno, a aby jejich příběhy nebyly nikdy zapomenuty. Dostali jsme od ruské strany seznam jmen, ve kterém byla od minulých let už spousta bílých míst. Míst, která byla ještě loni zaplněná. Měla jsem slzy v očích, když k nám potom ti téměř století dědečkové a babičky mluvili. Někteří přišli sice o holi, ale v parádní slavnostní uniformě, na které měli spoustu vyznamenání za statečnost. Říkali, že si vzali holínky, samopal a šli bojovat proti zlu. Nepolitikařili. Jen šli bojovat proti zlu a co bude dál nepřemýšleli. A že jsou moc rádi, že se na ně nezapomíná. Že se mohli takto ještě sejít a povyprávět i nám svoje příběhy. Naskakovala mi husí kůže a bylo mi smutno z toho, jak se mnozí z dnešních "představitelů" veřejné moci k těmto lidem a jejich zásluze o náš stát a svobodu staví. A věděla jsem, že toho já nikdy nechci být součástí. A styděla jsem se, že ty medaile k 75. výročí konce 2. světové války nejsou naše, české.

Autor: Jana Marková | pátek 26.6.2020 11:16 | karma článku: 40.59 | přečteno: 1539x

Další články blogera

Jana Marková

Ukrajina - ne, opravdu nevyhrává(me)

Včera jsem četla několik zajímavých článků a postřehů o aktuální situaci na Ukrajině, tak se s vámi o ně chci podělit. Nejsem vojenský analytik, a tak to prosím berte jen jako moje osobní zamyšlení.

9.8.2023 v 12:19 | Karma článku: 40.15 | Přečteno: 1720 | Diskuse

Jana Marková

Konec. S poslední zavřenou elektrárnou v Německu už nikdy dostupnou energii mít nebudeme.

V Česku opět poletí ceny elektřiny nahoru, protože nemáme šanci zaplatit německé ceny. Ceny, za které ji budou od nás naši "zelení" sousedé kupovat. A my jim ji za ně místo ochrany vlastních lidí z polostátního ČEZu prodáme.

18.4.2023 v 12:31 | Karma článku: 38.66 | Přečteno: 1186 | Diskuse

Jana Marková

Proč hoří Írán? Týká se nás to?

Proč bychom si měli za každou cenu uchovat náš styl života, naše tradice a naši kulturu? Stačí se podívat na to, co se teď děje v Íránu. Zdá se to vzdálené, zdá se, že se nás to netýká. Omyl.

3.10.2022 v 11:57 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 488 | Diskuse

Jana Marková

Ve slepé plynové uličce budeme dřív, než napadne první sníh.

Co chtějí koaliční vládci stropovat a evropsky řešit, když plyn prostě není? A i kdyby byl, evropské řešení znamená jediné. Západoevropské ceny, nikoliv ovšem západoevropské platy.

29.8.2022 v 12:10 | Karma článku: 39.92 | Přečteno: 1376 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Hannig

Nejistota ve všem

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

28.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 37.89 | Přečteno: 893 | Diskuse

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 327 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.08 | Přečteno: 3120 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 141 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 425 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4198

Jsem soukromá podnikatelka a absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého. O politiku se aktivně zajímám dlouhodobě proto, že jsem přesvědčená, že nikdo nikdy nebude hájit naše zájmy lépe, než my sami. Jsou mi blízké pravicové a konzervativní hodnoty. Stavět bychom měli na staletí ověřených principech, a ne se nechat vtáhnout do progresivních nesmyslů novodobých sociálních inženýrů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...